26. února 2009 | Zpět na článek
Tímto pojmem se rozumí činnost nebo souhrn činností, poskytující potřebným osobám pomoc v nepříznivé sociální situaci a ochranu před případným sociálním vyloučením – s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.).
Je vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace.
Je taková situace, ve které osoba pro ztrátu soběstačnosti z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby, případně z jiných závažných důvodů není schopna sama dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak dostatečně zabezpečeny.
je tělesné, mentální, duševní, smyslové, nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby
Je osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. Uživatelé - nebo též klienti - jsou v daném procesu těmi nejdůležitějšími. Pokud by jich nebylo, nebyli by poskytovatelé ani zadavatelé sociálních služeb. Na potřeby uživatelů je nutné klást od počátku největší důraz. Cílem uživatelů je vést plnohodnotný a spokojený život, k jehož dosažení potřebují služby, které jsou poskytované lidsky, jsou dostupné fyzicky i finančně, jsou kvalitní a především jsou poskytovány s respektem k důstojnosti a jedinečnosti každého člověka. Jedině uživatelé mohou poskytnout směrodatné informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Uživatelé také mají ohromný potenciál ke svépomoci, která může v mnoha případech velmi vhodně doplňovat mezery ve stávající nabídce služeb. Bez aktivní spolupráce uživatelů si nelze představit žádný transformační proces.
Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Cílem poskytovatelů je maximální spokojenost klienta, který je „odběratelem“ služby. K úhradě služby slouží tzv. příspěvek na péči, vyplácený uživateli na základě šetřením přiznaného, zákonem stanoveného, stupně závislosti (1 – 4). Poskytovatelé soutěží na trhu o získání jak klienta, tak prostředků na udržení své existence především cenou a kvalitou služeb, které nabízejí. Poskytovatelé obvykle sledují moderní trendy ve vývoji sociálních služeb, zvládají moderní metody řízení organizace a řízení kvality, dokáží vzájemně (i mezisektorově) velmi dobře spolupracovat – vědí, že spolupracující síť je silnější než osamocená organizace a především nestátní organizace se často dokáží velmi pružně přizpůsobit změně poptávky. Poskytovatelé mají velmi dobrý přehled o dostupných finančních zdrojích a jejich získáváním obohacují a rozvíjejí místní systém služeb.
Se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8 téhož zákona (více § 9, § 10…). Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku. O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce (na základě provedeného šetření a vyjádření posudkového lékaře).
Zadavatel dbá na zajištění kvalitních sociálních služeb v rámci svého území. Garantuje optimální nastavení sítě služeb dle požadavků a potřeb veřejnosti. Cílem zadavatelů je zajistit občanům potřebné služby co nejkvalitnější a co nejdostupněji – k tomu potřebují znát standardy kvality sociálních služeb, využitelné zdroje, demografii, vývoj poptávky/nabídky na trhu služeb, spokojenost klientů se službami atd. V optimálním případě je zadavatel více finančním manažerem a partnerem než garantem sociální služby.
Je pilotním projektem města Plzně, který plošným šetřením, dotazováním a vyhodnocováním zmapoval aktuální obraz spokojenosti občanů s poskytovanými sociálními službami a zároveň rozkryl efektivitu nakládání s finančními prostředky města v jednotlivých organizacích. Využití dotací z rozpočtu města bude směrodatným ukazatelem pro další následné financování nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby na území města Plzně. Monitoring je kontinuální záležitostí a jeho výstupy jsou směrodatné pro správné nastavení dotačního systému služeb.