Lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, zaměstnankyně úřadů práce se stále častěji stávají objekty buď slovního, nebo přímo fyzického útoku ze strany pacientů či klientů. Za tři měsíce letošního roku čelilo fyzickému napadení například 58 zaměstnanců úřadů práce, uvedla Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
„V práci se někdy bojím, agresivity přibývá. Rizikové jsou zejména služby na ambulanci nebo práce o volných dnech, kdy je v nemocnici omezený počet personálu,“ potvrdila Právu osmatřicetiletá zdravotní sestra Eliška.
„I proto jsem se přihlásila do kurzu sebeobrany,“ dodala.
Zkušenost s fyzickým násilím na pracovišti má podle průzkumu Prevence násilí od třetích stran kolem 17 procent zaměstnanců ve zdravotnictví a sociální péči, zkušenost s psychickým násilím, formou výhrůžek, sprostých nadávek 44 procent. Na změnu stavu a pomoc pracovníkům ve zdravotnictví a sociálních službách byl dokonce zaměřen projekt Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče financovaný Evropskou unií prostřednictvím grantu ministerstva práce.
Rozhodně nejde o nevinné poštuchování, shodují se zaměstnanci sociálních služeb, úřadů práce a zdravotníci. Vedle sprostých nadávek, brutálního vyhrožování a spílání se objevují facky, kopance, útoky pěstmi i ohrožování nožem. Důvodem či spouštěčem může být cokoli. Nepochopení informace, odmítnutí vyplatit rychle peníze, na které žadatel nemá nárok, představa, že pracovnice vše vyřídí za žadatele, odmítnutí vystavit neschopenku, když k tomu není důvod, to, že lékař nepředepíše lék, který pacient požaduje.
„Někdy si klienti myslí, že si řevem či násilím vynutí pro sebe různé výhody, na které nemají nárok, vyšší dávky, lepší léky, prodloužení pracovní neschopnosti podle jejich představ či potřeb,“ potvrzuje úřednice sociálního referátu Květa.
Útok vyvolává i nespokojenost s výší dávek, požadavek úřednice, aby žadatel doložil nutné doklady ke své žádosti. Mezi příčiny agrese patří i stres klientů a pacientů, strach z nemoci, deprese z nedostatku peněz, ponížení z dlouhého a marného hledání práce, ale i všeobecně posilující agresivita ve společnosti. Násilí ale nic neomlouvá. Naopak – za napadení pracovníků sociálních referátů či zdravotníků hrozí poměrně tvrdé tresty.
Ochranka připravená na zavolání, přepážková skla, navzájem propojené místnosti, SOS tlačítka, bezpečnostní kamery, pepřové spreje, pravidelné návštěvy městské a státní policie začínají tvořit neodmyslitelnou součást provozu a vybavení obecních úřadů, pracovišť úřadů práce, zdravotnických zařízení. Řada zdravotnických zařízení, ale i městských úřadů pořádá pro svoje zaměstnance kurzy sebeobrany. Do problematických oblastí se záchranáři stále častěji jezdí současně i policie. Nejsou to vyhozené peníze či nadměrné obavy. Hrozilo, že zaměstnanci a zdravotníci začnou dávat výpovědi a budou si hledat bezpečnější práci, shodují se představitelů městských úřadů a zdravotnických zařízení.
