Vzdělávání zaměstnanců ve firmách nabývá na důležitosti. Přestože v něm v minulosti Česká republika zaostávala, dnes se může kvalitou a úrovní vzdělávacích procesů vyrovnat některým evropským zemím.
Zájem o vzdělávání pracovníků ze strany zaměstnavatelů navíc stále roste. Podle odborníků do něj současné firmy investují až několik miliard korun ročně.
Priorita vzdělávání se v Česku drží stále vysoko, což platilo i v době krize, úspor a škrtů státních rozpočtů. Podle odborníků tehdy vznikl trend využívat méně externích agentur a mimo certifikovaných oborů se více soustředit na interní kapacity.
„Firmy v současnosti investují i desítky miliónů korun do vlastních vzdělávacích center, interních lektorů a koučů,“ uvedl Pavel Hulák, ředitel Klubu zaměstnavatelů, který se podílí na rozvoji vzdělávání na všech úrovních.
Podle něj tento trend pokračuje a lze ho pozorovat u různých typů tuzemských, ale i zahraničních firem působících na českém trhu.
„Celkové investice do vzdělávání zaměstnanců se v České republice ročně pohybují v řádech jednotek miliard korun. Oproti jiným oblastem je daňové nastavení u vzdělávání příznivé, což je pro zaměstnavatele motivující,“ dodal Hulák.
Výdaje na odborný rozvoj zaměstnanců
Ačkoliv stát motivuje zaměstnavatele ke vzdělávání svých pracovníků daňovým zvýhodněním, možnosti uplatnit studium v základu daně z příjmu jako výdaje na odborný rozvoj zaměstnanců nevyužívá mnoho firem.
„V současné době zaměstnavatelé přispívají či hradí studium pouze 11 % našich studentů. Toto číslo se však postupně zvedá, neboť zaměstnavatelé si stále více uvědomují nutnost vzdělávání svých zaměstnanců,“ sdělil Ivo Ducheček, ředitel společnosti Business Institut, která je největší MBA školou v České republice.
Odborníci upozorňují, že vzdělávání zaměstnanců prošlo během posledních let velkým vývojem. V 90. letech tato oblast v České republice významně zaostávala. Po revoluci se začala objevovat potřeba dalšího vzdělávání či rekvalifikace pracovníků a s ní i první vzdělávací instituce.
„Od 90. let se toho mnoho změnilo, ať už se jedná o kvalitu vzdělávacího procesu či moderní formy a metody vzdělání. Dnes bychom se již mohli měřit s některými evropskými zeměmi,“ zdůraznil Ducheček.
Malé podniky většinou svým pracovníkům další vzdělávání neumožňují
Vzdělávání zaměstnanců se v současné době primárně věnují firmy s větším počtem zaměstnanců, které jsou stabilní, tvoří dlouhodobé plány rozvoje pracovníků a jsou také ochotny za vzdělávání zaplatit z předem vyčleněného rozpočtu. Naopak malé podniky ve většině případů svým pracovníkům další vzdělávání neumožňují. To souvisí s absencí dlouhodobé strategie, kdy firmy reagují na momentální stav trhu.
„Zatímco menší podniky chtějí nabrat již kvalifikované a připravené zaměstnance, které mohou bez dalšího vzdělávání uplatnit v praxi, velké firmy kladou větší důraz na kontinuální rozvoj pracovníků,“ řekla Jana Brabcová, viceprezidentka Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR.
„Firmy jsou ochotny platit především za školení takzvaných tvrdých dovedností, která jsou zaměřena na zvyšování odbornosti, bez níž zaměstnanci nemohou práci vykonávat. Naopak školení měkkých dovedností jsou považována za nadstavbová a zbytná, přestože právě tyto interpersonální dovednosti často rozhodují o úspěchu firmy na trhu," doplnila Brabcová s tím, že zaměstnavatel většinou potřebná školení zaměstnanců platí v plné výši, často s podporou evropských fondů, a finanční podíl zaměstnance se někdy vyžaduje například u jazykových kurzů.
Firmy si podmiňují úhradu studia zaměstnance
Zaměstnavatelé si uvědomují, že prostřednictvím kurzů a školení zvyšují odbornost pracovníka a zároveň jeho možnosti uplatnění na trhu práce. Proto se snaží zaměstnance, kterým hradí vzdělávání, udržet ve vlastní firmě, a kladou si různé podmínky.
„V případě úhrady či přispění na studium MBA společnosti často podmíní takový příspěvek například tím, že zaměstnanec musí pro danou korporaci pracovat minimálně tři roky, v opačném případě si musí studium uhradit sám. Zaměstnavatel tak má jistotu, že kvalitní zaměstnanec zůstane další tři roky součástí jeho firmy,“ vysvětlil Ivo Ducheček ze společnosti Business Institut.
Na opatření podniků proti odchodu proškolených zaměstnanců upozorňuje také Jana Brabcová z Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR.
„Občas se stává, že při zvyšování kvalifikace je zaměstnavatel sice ochoten zaplatit kurz, ale nemá již zájem na vydání certifikátu, aby zaměstnanec neodešel jinam. To je však záměna příčiny a následku. Fluktuace těchto zaměstnanců závisí i na dalších faktorech, jako je třeba výše mzdy nebo firemní kultura, což bývá často opomíjeno,“ uzavřela Brabcová.
Zdroj: Business Institut s.r.o.
Zdroj: finance.cz, 28. 5. 2014
