Penzijní připojištění se státním příspěvkem, takzvaný třetí pilíř penzijní reformy, mělo na konci prvního pololetí 5,01 milionu lidí, což je o 123 tisíc méně než na konci roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se zvýšil proti konci roku 2012 o 74 korun na 539.
V prvním pololetí činil celkový objem příspěvků na důchodové připojištění, které vyplatil stát, 3,38 miliardy korun, o 526 milionů méně než loni. Objem příspěvků samotných účastníků ale meziročně vzrostl, a to o čtyři miliardy na 15,9 miliardy korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka se zvýšil proti konci roku 2012 o 74 korun na 539. Podle odborníků je toto zvýšení důsledkem změn ve vyplácení státního příspěvku. Zatímco dříve jej získal každý, kdo odkládal měsíčně alespoň stokorunu, od letošního ledna je připisován jen těm, kteří měsíčně spoří minimálně tři stovky. Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 jsou k dispozici pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, do konce června jich bylo uzavřeno zhruba 31 tisíc.
Doplňkové penzijní spoření, které zahrnuje takzvané transformované fondy (dříve penzijní připojištění) a nové účastnické fondy, je velmi oblíbený produkt kvůli atraktivním státním příspěvkům, řekl ČTK analytik Broker Consulting Jan Šimek.
„Trh je prakticky plně nasycený, většina pracujících a mnoho důchodců tuto možnost spoření ráda využívá. V budoucnu se budou postupně přesouvat peníze z transformovaných fondů do nových účastnických fondů. Díky oblíbenosti produktu je riziko nevýhodných úprav či zrušení ze strany státu na rozdíl od druhého pilíře minimální,“ dodal.
Na konci června bylo 1,346 milionu penzijních připojištění, na něž v jeho průběhu aspoň jednou přispěl zaměstnavatel. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů (a za finančního přispění státu) připojistit od roku 1994. Z původních 44 fondů jich na trhu zbylo devět. Dobrovolné penzijní spoření, známé jako druhý pilíř, je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie a v neexistenci výsluhové penze. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech.
Zdroj: Hospodářské noviny, 27. 8. 2013
