V Česku nyní podle údajů krajských úřadů funguje 72 domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem pro lidi s demencí a dalšími chorobami, které nemají potřebnou registraci k poskytování péče. Sociální služby by tak neměly nabízet. S 20 provozovateli už začalo správní řízení, hrozí jim pokuta, sdělil mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. Pravidla pro zařízení by měla upravit chystaná novela o sociálních službách, která má platit od roku 2017.
V registru poskytovatelů je nyní 538 domovů pro seniory a 290 domovů se zvláštním režimem s oprávněním k poskytování péče. Na neregistrovaná zařízení, kde senioři často žijí v nevyhovujících a nedůstojných podmínkách, se zaměřila před časem i ombudsmanka. Podle zástupců ministerstva se v posledních letech v Česku "podnikání se stářím" rozmáhá. Mnohá zařízení ale základní podmínky nesplňují, nemají potřebné vybavení a personál.
"Současná legislativa krajským úřadům ani ministerstvu práce nedovoluje takové neregistrované zařízení uzavřít. Lze je však za porušení zákona o sociálních službách postihnout pokutou," uvedl mluvčí.
Podle ředitele ministerského odboru sociálních služeb Davida Pospíšila se pokuta za poskytování sociálních služeb bez oprávnění loni zvedla z 250 tisíc korun na milion.
Registrovaných služeb je v Česku nedostatek a poptávku nestíhají pokrýt. Počet seniorů se totiž zvyšuje a zájem o péči roste. V roce 2013 podle ročenky ministerstva práce bylo v Česku 491 domovů pro seniory s 38 100 místy a 228 domovů se zvláštním režimem s 12 050 místy. Neúspěšných žádostí o pobyt v seniorském domově bylo před dvěma lety skoro 60 100, v domovech se zvláštním režimem pak téměř 15 500.
Novela o sociálních službách má upravit podmínky registrace. Stanoví standardy na vybavení i personál, počet pracovníků a jejich odbornost. Zabývat se bude také tím, co musí být v pokojích klientů, společných místnostech a dalších prostorech. Podle zástupců ministerstva neregistrovaní poskytovatelé cílí spíš na lidi s nižšími příjmy. Neznamená to prý ale, že by registrované služby byly pro osoby s menším obnosem nedostupné. Obyvatelům domovů musí zůstat minimálně 15 procent jejich důchodu jako kapesné. Na uhrazení služby mohou dostat i příspěvek na péči od státu, za který si mají opatrování koupit.
Zájemci o služby by se měli obrátit na krajský úřad, který má o nabídce v regionu informace, radí ministerstvo. Vypracovalo desatero zásad, podle nichž by se lidé měli řídit. Neměli by chodit do neregistrovaných zařízení - kvalita péče není zaručena a služba může také stát víc, než je maximální cena. Ubytování nesmí přitom být na den za víc než za 210 korun, strava se třemi hlavními jídly ne za víc než za 170 korun. Pokud si nějaké zařízení lidé vyhlédnou, měli by si ověřit, zda je v internetovém registru poskytovatelů. Měli by si také řádně prostudovat smlouvu.
Zdroj: tyden.cz, 10. 3. 2015
