Zatímco na západě Evropy zažívá sociální podnikání obrovský rozmach, do Česka teprve stěží proniká. V povědomí Čechů je totiž velmi silně zakořeněno, že sociální podniky jsou pouze ty, které zaměstnávají handicapované nebo sociálně znevýhodněné lidi.
Mezi sociální podniky se ale například řadí projekt českobudějovické společnosti z5smysl, která provozuje obchod a půjčovnu běžného oblečení L’Skříň Boutique. Lidé si v něm mohou půjčit na pracovní pohovor nebo schůzku oblečení, na jehož zakoupení by třeba neměli peníze. Firma navíc pořídila šaty od začínajících českých návrhářů, které tím podpořila. Podle britské definice tak je sociální jakýkoliv podnik, který má za cíl nejen peněžní zisk, ale také pozitivní změnu ve společnosti či pomoc znevýhodněným občanům. A podobně na sociální podnikání pohlíží i celá Evropa. V Česku a ve východní Evropě vůbec je ale zatím toto odvětví na začátku. Podle jedné z největších platforem pro sociální investice European Venture Philanthropy Association (EVPA) putuje 65 procent investic jejich členů do západní Evropy a pouhá dvě procenta do východní.
I v Česku však přibývá firem a investorů, kteří by rádi podpořili projekty, jež nějakým způsobem pomáhají. V Česku ale podle předsedkyně platformy pro společenskou odpovědnost firem Byznys pro společnost Pavlíny Kalousové kvalitní projekty chybí: "V tuto chvíli se ještě nepotkala nabídka s poptávkou. Je to však přirozené, ještě před pár lety šla i v západní Evropě většina peněz do klasických dobročinných akcí." Další výzvou jsou pak nápady, které dokážou skloubit sociální práci s podnikáním.
EVPA nebo asociace, které sdružují sociální podnikatele (například Ashoka), proto velmi dbají na to, aby naučily lidi, kteří přijdou s dobrým nápadem, také podnikat. "Snažíme se jim pomoct vytvořit trvale udržitelný byznysmodel, který nebude kapitál jen spotřebovávat, ale také vytvářet. Velká a možná důležitější část našich aktivit se proto zaměřuje na nefinanční pomoc," říká manažerka EVPA pro střední a východní Evropu Ewa Konczal. Asociace proto nabízí začínajícím podnikatelům především zkušenosti, kontakty, mentoring nebo pomoc s vytvářením byznysplánu. Čím dál tím méně společností i jednotlivců je totiž ochotno peníze pouze darovat.
Podle trendu, který u svých členů sleduje EVPA, se snaží stále více firem peníze půjčovat a ideálně podpořit sociální podnikatele natolik, aby se jim vynaložené peníze vrátily i se ziskem. Nové trendy v sociálním podnikání se snaží podporovat také ministerstvo práce a sociálních věcí. Za posledních sedm let šlo na projekty tohoto typu přes půl miliardy korun a ministerstvo také podpořilo jinde ve světě velmi oblíbené mikrofinancování.
To je určeno pro podnikatele, kteří nemohou získat peníze pro rozvoj firmy, protože například nemají dostatečnou zástavu, aby jim banky půjčily, anebo je jejich podnikání pro klasické bankovní úvěry až příliš riskantní. "Mnoho organizací se snaží vymanit ze závislosti na dotacích nebo přístup k penězům vůbec neměli. V rámci projektu Šance pro rozvoj jsme poskytli od května 10 úvěrů a vytvořili šest pracovních míst," popisuje Miloš Altner ze společnosti Occasio, která má pilotní projekt na starosti. Podle něj všichni žadatelé, kteří úvěr získali, také zvládají peníze vracet.
Zdroj: Hospodářské noviny, 6. 11. 2015
