Penzijní reformu netvoří jen druhý pilíř. Její součástí jsou i změny v soukromém penzijním připojištění, které jsou souhrnně označovány jako třetí pilíř.
V něm se nachází vklady klientů, kteří se do 30. listopadu loňského roku rozhodli pro samostatné spoření na stáří u penzijních fondů. Takoví střadatelé mohou počítat se státním příspěvkem a s garancí, že fondy jejich uložené peníze neznehodnotí. Až dosud se takovému spoření v Česku říkalo penzijní připojištění a v současnosti ho využívá téměř pět milionů Čechů.
Součástí třetího pilíře je i takzvané doplňkové penzijní spoření. To je obdobou klasického penzijního připojištění. Nově ho však nabízejí penzijní společnosti, které vznikly na začátku roku přeměnou z bývalých penzijních fondů.
Podstatnou novinkou je, že penzijní společnosti už nemusí – na rozdíl od doby, kdy fungovaly jako penzijní fondy –, klientům garantovat, že jejich vklady neznehodnotí. Díky tomu mohou nabídnout podstatně výraznější výnosy, než tomu bylo doposud. Zhodnocení penzijních fondů sotva pokrývalo inflaci.
Účastnické fondy mohou víc riskovat, a tedy víc vydělat Nabídku penzijních společností ve třetím pilíři tak tvoří dva základní typy fondů. Do transformovaných fondů se přelily vklady klientů, kteří do konce listopadu uzavřeli u penzijních fondů klasické penzijní připojištění. O tento produkt byl na podzim obrovský zájem. Desetitisíce lidí chtěly na poslední chvíli dosáhnout na garanci nezáporného výnosu. Lákadlem byla také možnost výběru poloviny uložených peněz po 15 letech střádání. Obojí je u tranformovaných fondů stále možné.
Druhý typ, účastnické fondy, které jsou novým typem fondů ve třetím pilíři, tyto výhody nenabízí. Jsou odpovědí penzijních společností na uvolněnější investiční možnosti, a proto můžou lidem na stáří více vydělat.
Tomu odpovídá i nabídka jedenácti společností, které jsou do třetího pilíře zapojeny. Lidé si mohou vybrat z obdobných fondů, jaké společnosti nabízejí i ve druhém pilíři. Kromě vyváženého nebo dynamického je však ve třetím pilíři k mání například i globální akciový fond penzijní společnosti Conseq, fond světových akcií, na který láká ING penzijní společnost, nebo fond Selection v nabídce penzijní společnosti Allianz.
Ty slibují ještě výraznější výnos než dynamické fondy. Například nováček v penzijních produktech, společnost Conseq, odhaduje, že jeho akciový fond bude ročně vynášet až deset procent. Každá společnost ovšem musí v rámci účastnických fondů nabízet i takzvaný povinný konzervativní fond, který je obdobou konzervativních fondů druhého pilíře.
Mezi účastnickými fondy je možné libovolně přestupovat. Podobně jako ve druhém pilíři je první přestup v roce zdarma, za další je třeba zaplatit 500 korun. Přechod z transformovaného do účastnického fondu je ale možný pouze jednosměrně a neobejde se bez přijetí podmínek, které platí pro nové fondy.
Státní podpora od 300 korun Od nového roku se také změnila výše měsíčního státního příspěvku, a to i pro klienty původního penzijního připojištění.
Dříve lidé dosáhli na maximální příspěvek 150 korun, už když měsíčně odkládali na důchod 500 korun. Kdo spořil tisícikorunu, dostal od státu stejných 150 korun, což vedlo většinu lidí k tomu, že spořili jen tolik, kolik stačilo na nejvyšší státní příspěvek.
K výraznějšímu přilepšení na důchod se od začátku tohoto roku lidé pětistovkou už "neprošetří". I u starých smluv totiž došlo ke změně příspěvkové politiky. O státní příspěvek přišli lidé, kteří spoří méně než 300 korun měsíčně. Těm, kdo spoří i nadále 500 korun, stát přidá jen 130 korun, naopak ti, kteří si pošlou do třetího pilíře nejméně tisícovku, dostanou nově od státu měsíčně 230 korun.
Zdroj: Lidové noviny, 8. 2. 2013
Autor: tiskové oddělení MPSV
