Podle odborníků z Českého statistického úřadu (ČSÚ) chování současné mladé generace ovlivňují nejen hodnotové změny dnešní společnosti, ale především aktuální ekonomické podmínky.
Jak statistici uvádějí, nízká úroveň zaměstnanosti osob ve věku do 25 let ukazuje na nedostatečné sladění pracovního a studijního života, a to především v magisterském stupni studia na vysoké škole. Vstup do pracovního procesu je pro tuto skupinu mladých lidí stále složitější a růst nezaměstnanosti této části populace dokresluje jejich špatné postavení na trhu práce.
„Zatímco v 90. letech se nezaměstnanost mladých do 25 let pohybovala jen mírně nad průměrem celkové nezaměstnanosti, v době ekonomické krize byla až trojnásobně vyšší. Vzorem by se mohly stát země severní Evropy či Německo a Rakousko, které se vyznačují vysokou mírou zaměstnanosti osob do věku 30 let. Zároveň zde studenti dokončují vysokou školu v průměru později, především v důsledku širokého rozšíření částečných úvazků,“ říká Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Tradiční role v rodině
V posledních letech se sice změnilo společenské vnímání nesezdaného soužití, života v samostatné domácnosti či delší doby studia, ale systém sdílení rodinných a pracovních povinností zůstává stále stejný. Nadále je obecně rozšířen názor, že žena zůstává s dítětem do tří let jeho věku doma a muž pracuje, což se projevuje v odlišné míře participace na trhu práce.
„V případě rostoucího počtu žen s vysokoškolským vzděláním a předpokládaným delším pobytem v domácnosti s dětmi vzniká extrémní propast v zaměstnanosti žen,“ upozorňuje Ondřej Nývlt.
Jednoznačné vymezení tradičních rolí v rodině má negativní dopad na ženy i po návratu na trh práce, což dokládá velmi vysoká nezaměstnanost žen s malými dětmi. Míra nezaměstnanosti žen s nejmladším dítětem v domácnosti ve věku 3–6 let se v posledních dvaceti letech pohybovala kolem 15 procent. U žen ve věku 25–39 let, které nevychovávají žádné dítě, se však pohybovala pouze kolem pěti procent.
Vysokoškoláci a založení rodiny
Založení rodiny předpokládá určitý základní příjem pro zajištění výchovy dětí. Především u mladých lidí je ale v posledních letech znatelný pokles reálných příjmů. Obecně ani vysokoškolské vzdělání již nezajišťuje nadstandardní příjem. V roce 2002 dosahovaly osoby ve věku 25–29 let s vysokoškolským vzděláním přibližně 75 procent příjmu všech vysokoškoláků, v roce 2012 jen 70 procent.
Založení rodiny a narození dítěte znamená významné snížení příjmů domácnosti, zvláště v případě, kdy muž pracuje a žena je na rodičovské dovolené. V případě, že se partnerský pár rozhodne nemít dítě, může počítat v průměru až s dvojnásobnými příjmy na jednu osobu v domácnosti. Obdobně je tomu u domácností jednotlivců.
Riziko ohrožení chudobou
Nejohroženější skupinou jsou rodiny pouze s jedním rodičem. V těchto případech se nízké příjmy domácnosti kombinují s minimální možností využívat částečné úvazky, ať z důvodu jejich faktické neexistence nebo kvůli nemožnosti vyjít s tak nízkým příjmem. Riziko ohrožení chudobou u rodin pouze s jedním rodičem v roce 2011 činilo 35,7 procenta oproti např. partnerskému soužití bez dětí, kde dosahovalo jen 4,7 procenta.
Jaké jsou možnosti budoucího vývoje?
Horší podmínky na trhu práce a očekávané zajištění příjmu pouze jedním členem rodiny nevytváří pro založení rodiny vhodné podmínky.
„Pro muže s nižšími příjmy může větší emancipace v přístupu k fungování rodiny znamenat lepší možnosti pro založení rodiny. Pomoci tomu může sdílená rodičovská dovolená a především využívání částečných úvazků, např. i ve formě letní dovolené nebo jednoho či dvou dnů volna v rámci pracovního týdne až do věku 15 let nejmladšího dítěte, tzv. part-time parental leave. Řešením je také lepší dostupnost organizované péče o děti, např. jesle, mateřské školy, organizované hlídaní apod.,“ zamýšlí se Ondřej Nývlt.
Zdroj: Český statistický úřad, 16.6.2014
