V budově MPSV proběhl včera seminář věnovaný realizaci Národního akčního plánu (NAP) podporujícího pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017.
Dokument, který byl v únoru 2013 schválen vládou, navrhuje koncepční řešení seniorské problematiky napříč resorty, kterých se otázka seniorů více či méně dotýká. Na jeho vzniku se podílela široká škála aktérů od zástupců samospráv, nevládního sektoru, akademické sféry, soukromých firem až pro samotné seniory. V budoucnosti by tak bylo možné, i díky tomuto akčnímu plánu, komplexně řešit otázky zdravotnictví, sociálních věcí, právní ochrany nebo vzdělávání. Setkání zahájili ředitel odboru začleňování a rovných příležitostí Martin Scháněl a vedoucí oddělení politiky sociálního začleňování Štefan Čulík.
Dokument NAP je mezirezortním dokumentem, který obsahuje opatření a úkoly nejen pro MPSV, ale i pro ostatní ministerstva a další subjekty. „Je třeba, aby jednotlivá ministerstva problematiku seniorů a základní poznatky z tohoto akčního plánu již od počátku zahrnovala do svých strategických plánů. Zlepšila by se nejen koordinace jednotlivých kroků, ale přispělo by to i k řešení problémů spojených se stárnutím populace v naší společnost,“ zdůraznila Marta Koucká z oddělení politiky sociálního začleňování, která má agendu seniorů a aktivního stárnutí na MPSV na starosti. Vysvětlila tak, v čem spočívá hlavní smysl tohoto akčního plánu. „V horizontu čtyřiceti let bude každý třetí občan ČR starší 70 let,“ představil poté projekci vývoje populace vrchní ředitel sekce demografie a sociálních statistik Českého statistického úřadu Jan Srb. Podle dostupných prognóz tedy bude naše společnost i nadále stárnout a bude se i výrazně měnit její struktura. „Jsou to prognózy. Realita může být jiná, ale ne o moc,“ dodal Srb.
O problematice zdravotní péče ve vztahu k seniorům promluvila senátorka Milada Emmerová. „Zachovat důstojný život lidí v důchodovém věku by mělo být úkolem zdravotní péče u nás,“ poznamenala bývalá ministryně zdravotnictví. Řada kroků k zlepšení situace lidí v důchodovém věku se dá udělat i mimo změn legislativního rámce. Existuje řada občanských společností, které se snaží například i na základě dobrovolnictví nejen pečovat o seniory, ale hlavně podporovat mezigenerační solidaritu. „Pro inspiraci nemusíme chodit daleko, stačí se podívat přes hranice do Bavorska, kde fungují například takzvané „mezigenerační domy“. Společně zde žijí a pomáhají si mladí lidé a senioři,“ dodala Emmerová.
„V naší společnosti stále převládá jistá gerontofobie. Na staré lidi je pohlíženo jako na občany, kteří jen spotřebovávají zdroje společnosti a nic jí nepřinášejí,“ uvedl další z přednášejících Jan Lorman, ředitel občanského sdružení Život 90. Stereotypy v myšlení společnosti a mýty staví často seniory do nevýhodné role více, než skutečné překážky a limity. Chybou je, když takovéto role starší lidé přijímají. Přitom jediné, co senioři v drtivé většině opravdu chtějí, je podle Lormana důstojná role ve společnosti. A účast i této generace i na trhu práce, kde mohou pomoci svými zkušenostmi. Zmínil například takzvaný Age management, který je hojně využíván v řadě vyspělých evropských států.
Předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes poté připomenul nutnost pomoci krajů a místní samosprávy. Národní akční plán je podle něj také potřeba pravidelně aktualizovat. K tomu byla také vedena diskuse, která přispěje k naplňování či případné aktualizaci Národního akčního plánu. Na semináři vystoupila se svými příspěvky řada odborníků ze zainteresovaných ministerstev, Kanceláře veřejného ochránce práv, Nadace Charty 77 a dalších neziskových organizací.
FOTOGALERIE viz http://www.mpsv.cz/cs/16740
Autor: tiskové oddělení
Poslední aktualizace: 22.11.2013
