Celkové výdaje na sociální věci a zdravotnictví v Česku se za posledních 20 let zvýšily skoro čtyřikrát. Zatímco v roce 1993 dosahovaly necelých 202 miliard korun, loni překročily 788 miliard korun.
Postupně roste i podíl těchto výdajů na hrubém domácím produktu ČR, v současné době již přesáhl 20 procent. Vyplývá to z publikace o vývoji ekonomických ukazatelů v ČR, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV). Přestože se podíl těchto výdajů na HDP zvyšuje, i tak je ale nižší než v mnoha vyspělých evropských zemích. V zakladatelských státech EU do sociálních věcí putuje kolem pětiny HDP, do zdravotnictví pak další desetina. Čeští zdravotníci tuzemský podíl výdajů kritizují. Podle nich je české zdravotnictví podfinancováno, kvalita péče je přitom údajně se Západem srovnatelná. Částky na důchody, dávky a zdravotní péči v ČR každoročně rostou. Důvodem je například to, že přibývá seniorů a i penze jsou vyšší než dřív. Rovněž sociální dávky se valorizují a také zdravotní péče je stále modernější, ale také dražší. V celkovém balíku peněz se postupně mírně mění poměr výdajů na zdraví a na sociální zajištění. Do zdravotnictví se přelévá stále větší díl prostředků, naopak část určená na sociální věci se zmenšuje. Do sociálního zabezpečení loni putovalo zhruba 492,55 miliardy korun. Je to skoro 13 procent HDP. V roce 2010 to bylo o 20 miliard méně a 12,4 procenta HDP. Na přelomu tisíciletí stát vydal kolem 279 miliard, tedy 11,4 procenta HDP. V roce 1993 do sociální oblasti šlo necelých 129 miliard.Financování potřeb zdravotnictví loni „spolklo“ 7,7 procenta HDP, tedy skoro 296 miliard korun. Představuje to již téměř 38 procent všech sociálně-zdravotních výdajů. Před dvěma desetiletími to bylo 36,2 procenta těchto výdajů, přitom ale s částkou pouhých 73 miliard.
Reformy mají uspořit
Poslední české vlády se snažily sociální a zdravotní výdaje udržet na uzdě, a to hlavně kvůli globální ekonomické krizi. Příjmy státu, především ty z výběru daní, se totiž během krize rovněž snížily. Už dříve ale kabinety podnikaly určité reformní kroky, například směrem k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, zpřísnily se i podmínky pro výplaty sociálních dávek.
Ministři a zákonodárci prosadili například postupné odsouvání věkové hranice pro nástup do penze či prodloužení doby, po kterou musí lidé pracovat a platit odvody, aby důchod dostali. Pomoci by mělo i větší spoření na stáří, mimo jiné i prostřednictvím druhého penzijního pilíře. O ten však do pololetí projevil zájem jen zlomek očekávaného počtu střadatelů.
Ve zdravotnictví se v poslední době soustavně zvyšuje spoluúčast pacientů.
| Některé výdaje na základní složky sociálně-zdravotního systému (v mld. Kč) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Obor | 1990 | 1993 | 2000 | 2012 |
| Důchodové zabezpečení | 45,5 | 74,2 | 181,9 | 372,753 |
| Zdravotní výdaje | 30,05 | 73,06 | 146,84 | 295,65 |
| Dávky soc. péče a soc. služeb | 5,73 | 8,48 | 23,08 | 40,13 |
| Politika zaměstnanosti | 2,45 | 2,17 | 9,10 | 11,36 |
| Soc. zdrav. systém celkem | 112,3 | 201,8 | 425,8 | 788,2 |
Zdroj: VÚPSV
Zdroj: Právo
