Na tuto otázku hledali odpověď odborníci z Českého statistického úřadu (ČSÚ). A došli k zajímavému zjištění. Rozdíl je způsoben velmi malým podílem úvazků na zkrácenou pracovní dobu, který je v České republice jeden z nejmenších v Evropské unii. Zatímco loni činil průměr v EU 19,2 procenta, u nás to bylo jen 5,0 procenta.
Podíl částečných úvazků zásadním způsobem ovlivňuje, kolik hodin v průměru každá zaměstnaná osoba obvykle odpracuje. Průměr v celé Evropské unii činil v minulém roce týdně 37,3 odpracované hodiny v hlavním zaměstnání. Nejvíce hodin v práci tráví Řekové (42,0 hodiny), hned po nich Češi (40,9 hodiny), následováni Slováky (40,8 hodiny). „V Nizozemsku se odpracovalo obvykle v průměru o deset hodin týdně méně než u nás. Nižší je tento údaj i ve všech severských státech, Irsku a Německu,“ říká Marta Petráňová z oddělení pracovních sil a rovných příležitostí ČSÚ.
Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ČSÚ dosáhl vloni v České republice počet pracujících na zkrácený úvazek 238,2 tisíce lidí, tj. 5,0 procenta z celkového počtu pracujících ve věku 15–64 let. Na kratší pracovní dobu byly zaměstnány především ženy. Tuto formu využilo celkem 179 tisíc žen, což je 75 procent všech zkrácených úvazků v hlavním zaměstnání. Nejčastěji ženy pracovaly v obchodních organizacích, ve školství a zdravotnictví. Z necelých 60 tisíc mužů jich na zkrácený úvazek pracovalo nejvíce ve zpracovatelském průmyslu.
Situace se začíná v ČR pomalu měnit. Statistické údaje ukazují, že Češi začínají formu zkrácených úvazků více využívat. „Jak dokazují aktuální údaje z šetření za druhé čtvrtletí 2013, dochází v oblasti zkrácených pracovních úvazků k pozitivnímu vývoji,“ sděluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
