Jen zhruba procento dětí, které vyrostly v dětském domově, má maturitu. Vysokou školu absolvuje pak jen jeden z 333 bývalých obyvatel těchto zařízení.
Většina se vyučí a potom právě kvůli nízkému vzdělání, kvalifikaci a neznalosti reálného života hledají práci obtížně. Pomoci jim má projekt New Job/New Life, který ve středu Senátu představili jeho autoři. Zveřejnili i výsledky průzkumu společnosti Median.
"Minimum těch, kteří opustili dětské domovy, má středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Střední školu má 1,2 procenta a vysokou 0,3 procenta lidí. Poptávka je tedy hlavně po nekvalifikovaných místech," řekla Terezie Sverdlinová z Nadace Terezy Maxové.
Nadace spolu s platformou Byznys pro společnost projekt k zaměstnávání mladých lidí, kteří odcházejí z dětských domovů, připravila.
Podle průzkumu společnosti Median je v průměrném dětském domově 31 školáků. Třináct z nich navštěvuje základní školu, osm "zvláštní". Do učení bez maturity chodí sedm mladých, dva pak do střední školy. Gymnazisté v domovech nejsou prakticky vůbec.
Ve skutečnosti ve třech čtvrtinách z dotazovaných 83 domovů není gymnazista žádný, v necelé pětině zařízení studuje jeden, dva a více jsou v pěti procentech domovů. Více než třetina ústavů nemá ani jednoho středoškoláka či středoškolačku. Tři a více jsou ve 22 procentech zařízení. Nejčastěji se děti vyučí v oboru kuchař a číšník, zedník, cukrář, zdravotní asistent či kadeřník.
Sverdlinová řekla, že 78 procent dětí si povolání vybere na doporučení dětského domova, jenž zajistí práci také asi dvěma pětinám svých chovanců. Celkem 85 procent zařízení je dál v kontaktu s mladými, kteří z nich už odešli.
Podle autorů projektu mají ti, kteří vyrostli v ústavech, na trhu práce ztíženou pozici. Neznají pořádně reálný život, vedle nízké kvalifikace mívají i malé sebevědomí a problémy s komunikací, kázní, odpovědností či respektováním autorit. Po odchodu z ústavu navíc často nemají kam jít, takže končívají v původní nefunkční rodině.
Nápad pomoci zaměstnávat děti z dětských domovů hodnotili manažeři 119 firem. Většině z nich se líbil. Čtvrtina podniků by do projektu šla kvůli společenské odpovědnosti, pětina by mladým chtěla dát šanci, desetinu by zajímaly i dotace od úřadů práce či z EU, přiblížila výsledky Karolína Sieglová z platformy Byznys pro společnost.
Autoři projektu chtějí najít a propojit vhodné uchazeče z domovů a vhodné firmy, které nabídnou brigádu, stáž či práci. Vyškolí také mentory, kteří by se mladým pracovníkům věnovali a dohlíželi na ně. Firmy i dětské domovy dostanou návod, jak mají postupovat. Projekt se zkouší ve dvou krajích, od ledna se má rozšířit do celé ČR. Ve velké stavební firmě našlo podle Sieglové zatím brigádu deset mladých, o dalších postech autoři jednají s hotely a obchodními řetězci.
Podle náměstka ministra práce Romana Chlopčíka mohou firmy, které přijmou mladého nezaměstnaného, získat na jeho mzdu od úřadu práce až 24 tisíc korun měsíčně až na rok. Podporu mohou mít i na mentora.
Chlopčík dřív působil jako šéf úřadu práce v Olomouci. Řekl, že mu vedení tamního domova v předstihu hlásilo odchod některého z mladých i jeho kvalifikaci. Úředníci pak místo našli.
"Tento návod ministerstvo práce ale všem úřadům práce dát nemůže. Dětské domovy spadají totiž pod ministerstvo školství," řekl náměstek.
