S růstem rodičovské na 250 tisíc korun, zdvojnásobením přídavků i porodným na každé dítě počítá koncepce ministerstva práce a sociálních věcí. Vypracovalo ji ve spolupráci s odbornou komisí, v níž jsou sociologové, demografové či ekonomové. Měla by řešit i půjčky novomanželům, podporu sdílených pracovních míst a umělé oplodnění. Jaké další změny resort ministryně Michaely Marksové (ČSSD) prosazuje?
Mateřské příspěvky by se měly zvýšit ze 70 na 75 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Započítá se vyšší část příjmu mezi redukčními hranicemi z 60 na 80 procent a z 30 na 50 procent. Výdaje tak vyrostou o 778 milionů korun ročně.
Porodné by měli rodiče dostávat za každé narozené dítě. Za prvního potomka získají 17 tisíc korun, za druhého 15 tisíc korun a za další děti po 13 tisíc korunách. Porodné bude Českou republiku stát 1,72 miliardy korun ročně.
Jedna z nejdůležitějších změn se chystá v oblasti rodičovské dovolené. Zde se totiž mění částky, které stát rodičům přispěje. Místo 220 tisíc korun to má být 250 tisíc korun. Celkem na této položce stát navíc utratí přibližně 3,07 miliardy korun. Ministerstvo si od tohoto kroku mimo jiné slibuje, že přiláká na mateřskou také muže. Rodičovské dávky by se navíc měly rychleji čerpat. Návrh je již ve Sněmovně.
Na zapojení mužů do péče o děti cílí také týdenní placená otcovská dovolená po narození dítěte. Návrh je již ve Sněmovně. Pokud otec v péči o potomka na čtvrt roku vystřídá matku, měl by dostat tři měsíce rodičovské navíc s dávkou z nemocenského pojištění. Při zapojení tří pětin otců náklady vzrostou až o 6,57 miliardy Kč.
Změn se dočkají také přídavky na děti. Z nynějších 500, 610 a 700 korun se podle věku zvýší na 1000, 1200 a 1500 korun. Státní rozpočet to bude stát o 11,1 miliardy Kč více. Dojde také k rozšíření okruhu příjemců. Místo příjmu do 2,4násobku životního minima se budou přídavky týkat rodin s příjmem do 3,5násobku životního minima. Toto opatření zatíží státní kasu dalšími 2,1 miliardami korun ročně.
V případě umělého oplodnění se prodlouží doba, po kterou je zákrok hrazen ze zdravotního pojištění – z nynějšího maximálního věku 38 let na 43 let. Nově by měly být hrazené čtyři cykly se čtyřmi pokusy. Stále se vede diskuze o možnosti úhrad ze zdravotního pojištění partnera. Ke změnám také dojde ve věci souhlasů partnerů. Svobodné ženy k umělému oplodnění souhlas partnera potřebovat nebudou, vdané ženy budou před umělým oplodněním povinně dokládat souhlas manžela.
Místo daňové slevy na manžela či manželku by rodičům měla být navýšena daňová sleva na dítě. Mělo by dojít také k zavedení nové daňové slevy pro pečující či navýšení rodičovského příspěvku.
V budoucnosti by mělo dojít k rozšíření novely, která už od letoška určuje nárok čtyřletých dětí na místo ve školce. Od příštího roku by se měla vztahovat i na tříleté a od roku 2020 na dvouleté děti. Stát bude tento segment stát 2,2 miliardy korun na jeden školní rok. Dojde také ke zřízení bezplatných veřejných školek a jeslí. MPSV bude také podporovat mikrojesle a dětské skupiny, a to i za užití evropských peněz.
Ministerstvo chce zařídit také školní družiny pro všechny žáky prvního stupně základních škol. Bude to stát až 270 milionů s dalšími investičními náklady. V neposlední řadě chce ministerstvo zřídit bezplatnou nabídku základních kroužků. Toto opatření bude stát 579 milionů korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce podpořit flexibilní úvazky a sdílená pracovní místa. V budoucnu by mělo dojít k přijetí zákona o sociálním bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj bude dotovat výstavbu startovacích a malometrážních bytů. Novomanželé získají možnost úvěru do 300 000 korun do roku po uzavření sňatku či partnerství s nižším úrokem. Úvěr poskytne Českomoravská záruční a rozvojová banka. Úrok bude možné splácet až 15 let a bude se snižovat podle toho, kolik se páru narodí dětí.
Nová koncepce počítá také s rodinami, které se musí starat o nemohoucí příbuzné. Nově by příslušníci rodiny mohli dostat až tři měsíce volna na opatrování nemohoucích příbuzných. Navíc by z nemocenského pojištění měli dostat dávku 60 procent základního příjmu. Ministerstvo práce a sociálních věcí prosazuje zákon o zálohovaném výživném. Pokud má zaměstnavatel více než 50 pracovníků, měl by podle ministerstva práce a sociálních věcí zveřejňovat údaje o výdělcích žen a mužů.
Zdroj: Blesk.cz , 6. 1. 2017
