Před čtvrtstoletím to byl každý čtyřicátý. Loni v republice žilo zhruba 418.700 lidí, kteří překročili osmdesátku. Od roku 1990 se tak jejich počet zvýšil 1,6krát. Tehdy měla ČR zhruba 259.000 obyvatel nad 80 let. Vyplývá to z publikace o vývoji hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů, kterou zveřejnil výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Počet lidí přes 80 let v první polovině devadesátých let rostl. Ve druhé půli naopak klesal. Do věku osmdesátníků přišly slabé ročníky těch, kteří se narodili za první světové války. V roce 1998 tak měla republika nejméně obyvatel nad 80 let za posledních 25 let, bylo jich 234.300. Od té doby každoročně osmdesátníků, osmdesátnic a ještě starších osob přibývalo, i když v posledních letech o něco pomaleji. Slabší byly i ročníky z dob krize ve třicátých letech minulého století.
Každé dvacáté ženě v Česku bylo loni víc než 80 let, před čtvrtstoletím oslavila osmdesáté a vyšší narozeniny zhruba každá třicátá žena. Osmdesátku má za sebou nyní každý 37. muž, v roce 1990 to byl každý 67. V republice před čtvrtstoletím žilo zhruba 183.000 žen nad 80 let, loni přes 281.000. Počet mužů se zvedl ze 76.100 na 137.200.
Dlouhověkých lidí má dál přibývat. Podle demografické projekce by v roce 2025 mohlo v Česku podle nejvyšších propočtů být až 216.700 mužů a 376.600 žen nad 80 let. Republika by měla mít kolem 10,6 milionu obyvatel. V polovině století by pak osmdesáté narozeniny mělo mít za sebou až 491.400 mužů a 689.600 žen. V zemi by celkem mohlo žít kolem 10,4 milionu obyvatel. Každý devátý by tedy mohl být starší 80 let.
Společnost vdov
Přibývání lidí ve vysokém věku bude v tomto století podle expertů nejvýznamnější demografickou změnou. Někteří sociologové se zmiňují i o společnosti starších žen či o společnosti vdov. Ženy totiž žijí déle než muži, ve stáří pak často zůstanou samy bez partnera. Loni tvořily dvě třetiny lidí nad 80 let.
Podle vládních plánů přípravy na stárnutí společnosti bude nutné v zemi zajistit dostatečnou nabídku služeb, aby starší lidé mohli co nejdéle žít samostatně a zůstat ve svém vlastním prostředí. Fungovat by měly nejen pečovatelské, ošetřovatelské či zdravotní služby, ale počítá se třeba i se zavedením nové výpomoci v domácnostech. Reagovat by měl i důchodový systém. Podle závěrů důchodové komise by člověk měl strávit v penzi zhruba čtvrtinu života.
Zdroj: denik.cz, 18. 8. 2015
