V Plzeňském kraji přibývá firem, které nabízejí oddlužení. Některé z nich ale ve skutečnosti zadluženému člověku nepomůžou a uvrhnou ho do ještě větších dluhů. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovala společnost Člověk v tísni v Plzni.
Snadný zisk a nulová odpovědnost láká k podnikání různé společnosti, ale i soukromé fyzické osoby, které na zoufalé situaci zadlužených lidí často jen vydělávají.
„Oddlužení je skutečně šancí na řešení dluhové pasti, proto o něj řada lidí usiluje, je to jejich poslední šance,“ říká dluhová poradkyně plzeňské pobočky Člověka v tísni Michala Baslová.
Pro oddlužení neboli osobní bankrot ale zákon stanoví podmínky, které dlužník musí splňovat, aby vůbec mohl o oddlužení požádat. „Do oddlužení může jít člověk, který má stálý příjem, z něhož je schopen zaplatit 30 procent všech svých dluhů za dobu pěti let, během kterých oddlužení probíhá,“ upozorňuje na jednu z nejdůležitějších podmínek Baslová.
Na oddlužovací společnosti se zaměřila reportérka Monika Zettlová
Protože lidí s dluhy přibývá a roste zájem o oddlužení, přibývá také firem a společností, které této situace zneužívají. Dopředu slibují za vysoké poplatky oddlužení i těm, kteří nesplňují ani základní podmínky pro osobní bankrot.
„Ačkoli si tyto společnosti za své služby účtují nemalé peníze, většinou člověku nepomohou. Naopak ho přivedou k dalším dluhům a jeho situaci komplikují,“ upozorňuje Dalibor Hapl z plzeňské pobočky Člověka v tísni, která se v rámci své dluhové poradny setkává s desítkami lidí, kteří oddlužovacím firmám naletěli.
Příkladem je muž, který dlouhodobě pobírá pouze invalidní důchod a má velké dluhy. V takovém případě nebylo možné o oddlužení vůbec uvažovat, protože by nedokázal splatit požadovaných 30 procent. Přesto s ním společnost sepsala návrh, který však soud následně zamítl.
Člověk v tísni oslovil 23 oddlužovacích firem v Plzeňském kraji, zaslal jim fiktivní e-mail s příběhem zadluženého člověka a žádal je o vyjádření, jak a za jaký poplatek mu s oddlužením pomohou. „My jsme v e-mailu schválně uvedli případ klienta, který podmínky nesplňoval. Na toto neupozornila žádná ze společností. Naopak byly takové, které přímo vybízely, aby člověk přišel, že podmínky výborně splňuje,“ uvádí Baslová.
Společnosti si přitom účtují za podání návrhu na oddlužení vysoké poplatky v rozmezí od 5 do 30 tisíc korun a žádná z 23 oslovených firem podle Dalibora Hapla negarantovala, že v případě neúspěchu peníze vrátí. „Společnost negarantuje, že oddlužení proběhne v pořádku. Není to zaneseno do žádné písemné smlouvy a podobně,“ říká Hapl.
Člověk v tísni proto dlužníkům doporučuje, aby vždy měli s oddlužovací společností písemnou smlouvu, kde bude uvedena cena za zpracování návrhu a také garance, že pokud bude insolvenční návrh zamítnut, vrátí společnost i poplatek za zpracování.
„Myslím si, že tím by se společnostem nevyplatilo chodit do oddlužení s lidmi, kteří podmínky nesplňují. Začaly by přemýšlet nad tím, pro koho službu skutečně odvedou, a pro koho ne,“ uzavírá Baslová.
Z analýzy také vyplývá, že často stojí za několika oddlužovacími firmami stejné osoby nebo dokonce osoby, které mají za sebou majetkovou trestnou činnost. Analýzu 23 oddlužovacím firem v Plzeňském kraji včetně popisu jejich praktik a doporučení pro dlužníky najdete na internetových stránkách společnosti Člověk v tísni a také v příloženém souboru.
