Větší zaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací nepomáhají dávky na bydlení, které dorovnávají i poměrně vysoké náklady na byt. Naopak růst minimální mzdy by měl být výraznější, aby se zvedl rozdíl mezi výdělkem a příspěvky od státu. Na pražské konferenci o minimální mzdě to včera řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Minimální mzda dosahuje nyní 9 200 korun. Od ledna se zvýší na 9 900 korun.
"Chceme, aby nízkopříjmová kategorie obyvatel pracovala. Potřebujeme výrazně vyšší minimální mzdu, aby se rozevřely nůžky mezi dávkami a příjmem z práce. Životní a existenční minimum jsou nízké částky. Problém ale představují dávky na bydlení. Těm lidem se hradí poměrně vysoké náklady. Když překročí hranici příjmu o pár set korun, tak přijdou o velkou sumu peněz, které jim hradí bydlení," uvedla Marksová.
Podle ministryně není systém dávek na bydlení ideální a je složité ho rozmotat. „Podmínky je potřeba upravit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat,“řekla.
MPSV už dřív plánovalo změny v dávkách na bydlení. Nyní se v Česku vyplácejí dvě - příspěvek a doplatek. Podle plánů by se v budoucnu měla poskytovat dávka jedna. Resort navrhuje také další snížení doplatků lidem v ubytovnách. Dávky na bydlení se vypočítávají z normativních nákladů, které stanovuje vláda. Příspěvek se poskytuje domácnostem, pokud jim na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu.
Podle Marksové v zemi, jako je ČR, minimální mzda existovat musí. Nízký podíl nejnižšího výdělku k průměrnému označila za jednu z několika ostud, které Česko má. Proti výraznějšímu zvyšování minimální mzdy se stavěli zaměstnavatelé. Podle nich se v některých odvětvích podniky teprve vzpamatovávají z krize a některé firmy by také mohly propouštět.
Životní minimum pro jednotlivce činí 3 410 korun, pro rodiče se dvěma malými dětmi pak 9 450 korun.
Zdroj: Právo, 27. 11. 2015
