Sociálně vyloučení občané, kteří nikdy nepracovali, byť nejsou invalidní, a celý život pobírají jen sociální dávky, někdy též vládními úředníky označovaní jako „demotivovaní pracovníci“, nemají na standardní starobní důchod nárok.
Vyplývá to z podkladů, které Právu poskytla Česká správa sociálního zabezpečení, v reakci na často se opakující otázku čtenářů: Jak vysoký mají starobní důchod ti, kteří brali jen dávky?
I na stará kolena tak dál dostávají pouze dávky v hmotné nouzi, anebo jen minimální penzi ve výši 3 100 korun měsíčně odvozenou od tzv. náhradní doby pojištění. To je například doba, kdy byla osoba registrována jako nezaměstnaný. Mnozí spoluobčané a čtenáři Práva se přitom domnívají, že i tito „nepřizpůsobiví“ obyvatelé důchody pobírají. Zajímalo by mne, podle čeho se vypočítává důchod u lidí, označovaných jako nepřizpůsobiví.
„Z doby před rokem 1989 mají vykázáno minimální počet let umožňující nárok na důchod. Za to já již několik let pracuji v důchodu a odvádím daleko více na daních, než je celková výše mého důchodu,“ napsal Právu například čtenář Josef W.
„Jde o poměrně složitou problematiku, která je spojena s některými mýty. Odpověď nelze zjednodušit. Je si třeba uvědomit, že částka, kterou daná osoba pobírá, nemusí být starobním ani invalidním důchodem, ale může jít například o důchod pozůstalostní – nebo jí může být vyplácena dávka ze systému státní sociální podpory či dávka v hmotné nouzi,“ zdůraznila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Posuzují to vždy individuálně
K jednomu z mýtů, jak vyplývá z podkladů sociálky, je například hojně rozšířený názor, že starobní důchod se u sociálně vyloučených odvozuje z průměrné mzdy. Té ovšem nedosahuje ani 60 procent lidí, kteří léta pracují.
„Lidé, kteří nikdy nepracovali, nemohou získat nárok na starobní důchod. Podmínkou nároku na starobní důchod je kromě dosažení důchodového věku vždy i získání potřebné doby pojištění,“ zdůraznila Buraňová.
Nesplní-li podle ní osoba podmínky na důchod, má možnost obrátit se na Úřad práce ČR s žádostí o poskytnutí některé z dávek státní sociální podpory nebo hmotné nouze.
„Rozhodování o nároku na tyto dávky i jejich výplata patří do působnosti úřadu práce. Pokud jde o důchody, je třeba každý případ posuzovat individuálně s přihlédnutím k získané době pojištění, výdělkům před přiznáním důchodu a datu, od kdy byl důchod přiznán,“ dodala Buraňová. Z toho tedy vyplývá, že to, kolik se sociálně vyloučenému nakonec ke stáru přizná, se posuzuje vždy individuálně, případ od případu.
„V případě, že osoba nějakou, byť krátkou dobu pojištění či náhradní dobu pojištění získala, nicméně neměla příjmy, ze kterých by se důchod dal vyměřit, nebo tyto příjmy byly velmi nízké, použije se ustanovení o minimální výši důchodu. Ta v roce 2013 činí 3 100 korun měsíčně,“ konstatovala Buraňová.
Zdroj: Právo
