Děti surfující na internetu bez jakýchkoliv omezení a naivní staří lidé, kteří uvěří slevovým nabídkám virtuální alternativy šmejdů – „kyberšmejdů“. To jsou skupiny lidí, které nejvíce ohrožuje celosvětová digitální síť.
„U seniorů zaznamenáváme čím dál více případů exekučních srážek z důchodů, což může být z velké části způsobeno nákupem na podvodných eshopech, které jsou řízeny novodobými šmejdy,“ upozorňuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Trend vzrůstajícího počtu exekucí je podle ní jasný. V roce 2013 šlo o necelých 71 tisíc exekučních srážek, loni už o více než 75 tisíc případů.
„Je to asi dvaapůlkrát více než v roce 2006,“ podotkla ministryně.
Resort se snaží o osvětu, na dotace na poradenství a právní pomoc pro seniory vyhradil zatím deset milionů korun, finanční obnos ale plánuje zvyšovat.
Na změny trendů v trestné činnosti ve virtuálním světě se zaměřuje i policie. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) řešili muži zákona v roce 2011 přibližně 1500 případů, vloni už 4300.
„Dříve bylo naprostou dominantou trestné činnosti porušování autorských práv, nyní jde o kyberšikanu, dětskou pornografii a hospodářskou kriminalitu,“ uvedl ministr.
Policie ve spolupráci s Národním bezpečnostním úřadem nyní vytváří speciální útvar, který by měl proti kyberkriminalitě bojovat. Fungovat by měl od příštího roku. Podle Chovance je ale třeba najít dodatečné peníze na platy specialistů, kteří by v něm měli pracovat.
Největším rizikem pro děti je stále tzv. grooming, tedy vylákání nezletilých prostřednictvím falešných sociálních profilů, kdy dospělý dítě v reálném životě následně znásilní nebo jinak zneužije. Nejrychlejší postup, jak si ověřit, kdo doopravdy za počítačem sedí, je žádost o fotografii s aktuálním časem a datem, například napsaným na papír. Pokud neznámý člověk odmítne, je třeba dát si pozor. Při šíření dětské pornografie ale nemusí být děti jenom obětí.
„Ve významném procentu případů mohou být děti agresory i v podstatě motivátory nebo strůjci šíření škodlivého obsahu. Dítě přijde do online prostředí a obchoduje se svými sexuálně laděnými obrázky s cílem získat kredit na mobil. Takové případy jsou známé,“ řekl regionálnímu Deníku ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu Jiří Palyza.
Rodiče nemají podle aktuálního průzkumu UPC představu, zda se jejich ratolesti mohly stát obětí kyberšikany, tedy i verbálních útoků, ztrapňování šířením fotografií nebo obětí zastrašování či vyhrožování. Podle únorového šetření, se pouze pět procent rodičů domnívá, že se jejich dítě s kyberšikanou setkalo. Průzkumy mezi dětmi ale udávají jiné číslo, jde podle nich až o padesát procent. Přístup k internetu má přitom devět z deseti dětí.
Zdroj: Olomoucký deník, 11. 2. 2015
