Přesto, že by sedm z deseti lidí chtělo zemřít doma, převážně umírají za zdmi nemocnic, LDN či jiných podobných zařízení. Je to dáno tím, že téma umírání je v naší společnosti už desítky let tabuizované. Lidé se bojí bolesti, bojí se ztráty důstojnosti, bojí se závislosti na druhých.
Naštěstí už i v našem městě fungují první mobilní hospice, které pomůžou umírajícím prožít zbývající část života doma, v prostředí, kde se nemocný cítí v bezpečí a je obklopený milovanými a milujícími lidmi. „Pracovníci hospice nezasahují do chodu rodiny, ale citlivě informují jak nemocného, tak rodinu o všem, co je čeká. Lékaři nastavují symptomatickou léčbu, např. léčbu bolesti a sestřičky pravidelně nemocné navštěvují a věnují jim veškerou péči, odbornou i lidskou. I sociální pracovník, psycholog a pracovník v sociálních službách nachází místo v tomto odborném týmu. Cesta na druhou stranu je v životě člověka bezesporu tou nejtěžší. Nikdo by po této cestě neměl kráčet sám,“ říká Bohumila Hajšmanová, ředitelka organizace Domovinka – sociální služby, která je aktuálně zapojena do pilotního projektu Všeobecné zdravotní pojišťovny. Domovinka, která letos oslaví 20 let od svého vzniku, přidala specializovaný mobilní hospic ke stávajícím službám (pečovatelská služba, denní a týdenní stacionář pro seniory, canisterapie a domácí péče, která doprovází formou obecné paliativní péče od svého počátku).
První organizací, která na území města Plzně začala provozovat „mobilní hospic“ je Městská charita Plzeň. Ta poskytuje hospicovou péči pacientům prakticky od roku 1991, kdy vznikla Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba.
Ředitel Městské charity Pavel Janouškovec k tomu dodává: „Se získanými poznatky a odborností stále tuto službu zdokonalujeme. Péče probíhá na základě indikace praktického lékaře nebo ošetřujícího lékaře z nemocnice, péče je hrazena ze zdravotního pojištění pacienta. Péči začínáme v nejbližším možném termínu, jak vyžaduje zdravotní stav pacienta, většinou v den propuštění z nemocnice.“Jeho slova doplňuje ředitel Diecézní charity Plzeň Jiří Lodr, který stál u zrodu i prvního plzeňského kamenného Hospice sv. Lazara: „Veškerou zdravotní péči předepisuje praktický lékař a spolupracuje i se specialisty různých oborů, u hospicových pacientů většinou s ambulancí bolesti při FN Plzeň, praktik má provádět návštěvy i v domácím prostředí pacienta. V případě potřeby je sestra k dispozici telefonicky a může přijet i mimo ordinaci lékaře. I v takovém případě je návštěva hrazena pojišťovnou, protože zdravotní péče se následně nechá potvrdit lékařem. Důležitá je dobrá spolupráce s praktickým lékařem, který svého pacienta dlouhodobě zná, případně s duchovním či psychologem. Zásadní je aktivní spolupráce rodinných příslušníků nemocného a není to běžné, neboť si lidé odvykli přijímat umírání jako nedílnou součást života. Tato zdravotní péče probíhá v rámci odbornosti 925. V současné době zvažujeme podání žádosti o odbornost 926, o kterou mohou požádat domácí péče, které budou splňovat standardy VZP.“
