profesní život s rodinným je pro rodiče předškolních dětí obvykle problém. Východisko představují alternativní úvazky a pružné formy zaměstnání. V tomto ohledu však český pracovní trh zaostává. Zatímco v roce 2013 pracovalo v tuzemsku na zkrácený úvazek asi deset procent žen, v sousedním Rakousku jich bylo 45 procent a v Nizozemsku až 77 procent.
K běžnému poměru existují alternativy: od zkráceného úvazku přes flexibilní pracovní dobu a práci z domova až k rozděleným, nebo naopak sloučeným pracovním místům. Výhodou je, že zaměstnání mohou získat i lidé, jejichž potenciál by jinak zůstal nevyužitý. Obvykle si takového místa i více váží.
"Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost podpořilo vznik řady projektů, jejichž autoři mají cíl naučit této problematice rodiče i zaměstnavatele. Na projekty je vyčleněna částka 650 milionů korun," uvedl mluvčí ministerstva Petr Habáň.
Jeden z nich úspěšně probíhá například pod záštitou Centra pro rodinnou politiku Hestia v Ústí nad Labem, další zase v Mostě. Jeho manažerka Veronika Loucká říká:
"Instituce ve městě Most jsou spolupráci při slaďování pracovního a rodinného života nakloněny. Za účasti občanů a zaměstnavatelů se snažíme dosáhnout větší informovanosti o problematice rovných příležitostí."
Ženám s dětmi vstříc
Kromě zkrácených či jinak upravených pracovních úvazků mohou zaměstnavatelé ženám s malými dětmi vyjít vstříc také prostřednictvím speciálních služeb, například zřízením závodní školky. Podobných zařízení v posledních letech přibývá, ale se stavem před rokem 1989 se situace nedá srovnat.
Pro míru zaměstnanosti žen v Česku je charakteristický pokles tohoto ukazatele v období mateřské dovolené. Tato dovolená se v posledních letech posunula k třicátému roku života ženy. Mezinárodní průzkum, který se v roce 2013 věnoval příčinám ekonomické nečinnosti v zemích Evropské unie, ukázal, že kvůli péči o děti nepracuje v Česku 17,2 procenta žen. V Německu uvedlo stejný důvod jen 9,9 procenta odpovídajících, v Dánsku pouze 1,7 procenta.
Přehled flexibilních a alternativních forem práce:
- Pružná pracovní doba
Řídí se dohodou zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnavatel stanoví časový rámec, ve kterém je možné se pohybovat, a pracovníci si pracovní dobu upravují podle potřeb. Podmínkou je, že v určitém časovém úseku se musí zdržovat na pracovišti a že odpracují stanovený počet hodin za den, týden či měsíc.
- Zkrácený či částečný pracovní úvazek
Může mít rozsah od 0,1 do 0,9 úvazku, nejčastěji se však objevuje jako poloviční nebo čtvrtinový. Rozvrstvení pracovní doby není pravidelné. Mzda se zkracuje poměrně k délce úvazku, avšak mzda za hodinu odpovídá celému úvazku. Zaměstnanci v tomto režimu nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.
- Rozdělený pracovní úvazek
Vzniká ve chvíli, kdy se o jedno pracovní místo dělí dvě osoby, případné i více. Ty spolu musí komunikovat a spolupracovat, aby nedocházelo ke komplikacím. Tento typ smlouvy je možné využívat i pro odbornou a manažerskou práci.
- Upravená pracovní doba
Zaměstnavatel vyplácí zájemci stálou mzdu, ale práci mu přiděluje v objemu, jenž odpovídá potřebě v konkrétním období. Pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně.
- Práce z domova
Zákoník práce ji definuje jako závislou činnost, přičemž člověk pracující z domova má stejná práva a povinnosti jako jiní zaměstnanci. Častá je kombinace práce z domova a z kanceláře. Žádný zaměstnanec nemá na tuto formu právní nárok, rozhodnutí je na zaměstnavateli.
PETR KOUTNÝ
Zdroj: denik.cz, 29. 4. 2015
