Novela zákona o dobrovolnické službě počítá s tím, že se bude vztahovat i na tradiční dobrovolnické práce v nestátních neziskových organizacích na členském principu či ve školách a školských zařízeních jako jsou dětské kolektivy či zájmové kroužky.
Dobrovolnická služba by se měla vztahovat i na tradiční dobrovolnické práce v nestátních neziskových organizacích na členském principu či ve školách a školských zařízeních jako jsou dětské kolektivy, zájmové kroužky či dětské tábory. Počítá s tím novela zákona o dobrovolnické službě, na jejímž základě by mělo být možné získat certifikáty o pracovních zkušenostech nabytých při dobrovolnické činnosti. Doba akreditace pro neziskové organizace bude nejspíš zkrácena ze tří na čtyři roky. Novelou se zabývá Poslanecká sněmovna.
Podle prvního náměstka ministerstva vnitra pro vnitřní bezpečnost Jana Sixty budou z novely vyplývat nové povinnosti, veřejnou prospěšnost budou muset organizace například deklarovat určitým prohlášením. „Dojde k doplnění nových forem právnických osob, které zavádí občanský zákoník,“ uvedl Sixta na nedávném jednání sněmovního výboru pro sociální politiku. Zároveň dal veřejný příslib, že ministerstvo bude pracovat na komplexní úpravě týkající se veřejné prospěšnosti. V České republice se dobrovolnické činnosti věnuje asi 35 % obyvatel. Průměr v západních zemích je asi o 10 % víc.
„Vládní návrh zákona byl zpracován za účelem přizpůsobení zákona o dobrovolnické službě rekodifikovanému soukromému právu. Zohledňuje taktéž požadavky formulované v usnesení vlády na to, aby se zákon o dobrovolnické službě vztahoval i na tradiční dobrovolnické práce v nestátních neziskových organizacích na členském principu, ve školách a školských zařízeních, a požadavek na zakotvení získání certifikátů ověřených pracovní zkušeností získaných v průběhu dobrovolnických činností,“ uvedl v dolní komoře ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.
Komplexní úprava je potřebná i podle Aleny Nohavové z KSČM. „Dobrovolnická služba upravuje pouze část dobrovolnických aktivit, neupravuje dobrovolnickou činnost pro spolky, občany, třeba dobrovolné hasiče. Neexistují jednotná pravidla - někdo koná zadarmo, někdo za úplatu. Bylo by dobré řešit to komplexně, včetně daňové problematiky, takový návrh připravovala ministerstvo školství, bylo by dobré se k němu vrátit,“ řekla.
Zpravodajka návrhu Jana Hynková (hnutí Úsvit) tvrdí, že novela není náročná, obsahuje minimum změn. „Zásadním způsobem mění právní úpravu právnických osob soukromého práva, včetně nestátních neziskových organizací, které jsou nyní novými subjekty zákona o dobrovolnické službě. Tyto neziskové organizace jsou v postavení takzvaně vysílajících organizací podle zákona o dobrovolnické službě, které mohou mít akreditovaný projev nebo program podle tohoto zákona,“ řekla Hnyková.
Novela podle ní zásadním způsobem nezasahuje do obsahu nebo smyslu dobrovolnické služby, dotčené subjekty nenutí k urychleným změnám. Stávající akreditované organizace nebudou moci využít možností změny své právní formy, aby tato lépe odpovídala jejich potřebám. V případě, že tak učiní, bude jim muset být odebrána akreditace, což zkomplikuje jejich čerpání dotací a způsobí jejich finanční destabilizaci. Dobrovolníci jsou jak ve sportu, v kultuře, v ekologii, při práci s dětmi a mládeží, tak v komunitní sféře, ve zdravotnické či sociální oblasti. A také při mimořádných událostech.
Výbor pro sociální politiku schválil pozměňovací návrh poslankyně Gabriely Peckové (TOP 09), která navrhla prodloužit dobu, na kterou je organizacím udělena akreditace, ze tří na čtyři roky. „Dotaci nelze žádat pro rok, ve kterém tato akreditace končí a termín pro podávání žádosti o dotace je 30. září, pak dochází de facto k tomu, že o prodloužení akreditace je nutno žádat ne po třech letech, jaká je doba její platnosti, ale už po dvou letech, aby bylo možno požádat zároveň i o dotaci,“ řekla. Administrativně je podle jejích slov vše náročné, organizace tak pak mohou mít akreditaci třeba jen rok a půl.
Bývalá poslankyně Lenka Kohoutová (ODS), která je členkou právní rady Asociace veřejně pospěšných organizací a předsedkyní správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, uvedla, že veřejná prospěšnost je sice vymezena občanským zákoníkem, ale Senát v minulosti zamítl doprovodný zákon o veřejné prospěšnosti. „Odkazy o veřejné prospěšnosti nebudou fungovat do doby, než bude doprovodný zákon existovat,“ tvrdí Kohoutová.
