Od příštího roku doplní síť mateřských škol dětské skupiny. Jejich zřízení je pro firmy i obce jednodušší, mohou tak rychle zajistit dostatek míst pro předškolní děti. Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí vodí děti do testovací dětské skupiny už tři roky. Stejnou možnost budou mít nyní i ostatní rodiče, poslanci včera po dlouhých peripetiích schválili zákon, který je umožňuje.
Dětská skupina má oproti mateřské škole několik výhod, které usnadňují její zřízení. Pokud je v ní do 12 dětí, nemusí splňovat takové nároky na toalety, umývárny či prostor jako klasická školka. Pro skupinu nad 12 dětí platí stejné podmínky jako pro mateřskou školu. Dětská skupina je mírnější i v nárocích na personál. Nemusí tam být vysokoškolsky vzdělaní pedagogové, stačí kvalifikovaná chůva či zdravotní sestra. Zákon nevyžaduje ani vzdělávací plán.
Dětí může být v dětské skupině maximálně 24, přijímat se budou děti od jednoho roku. Podle propočtů Ministerstva práce by skupin za rok mohlo v Česku fungovat kolem tisícovky. Rodičům zákon ušetří peníze Dětských skupin, tedy menších a jednodušších školek nezřizovaných státem, existují v Česku už dnes stovky. Jen fungují pod rouškou mateřských center, dětských klubů a podobně. Rodiče do nich dávají děti nejčastěji ze tří důvodů – jsou příliš malé a do školky by je nevzali, dítě do nich nedochází pravidelně každý den nebo proto, že nesehnali místo ve školce. Péče o dítě v těchto zařízeních je však o dost dražší než státní školka a ne všichni rodiče na ni mají peníze.
Nově dostanou možnost odečíst si náklady spojené s péčí o dítě předškolního věku z daní až do výše minimální měsíční mzdy. Státní školka tak pořád zůstane levnější variantou. Rodiče však tato zařízení vyhledávali i proto, že skupiny byly menší než v klasických školkách a k dětem přistupovaly individuálně nebo volily alternativní metody péče a výuky.
Nároky na budovu školky a hygienické standardy byly často pro zaměstnavatele či obce nesplnitelné.
„Zaměstnavatelé mají obvykle k dispozici prostory typu kanceláří, které pro školku nejsou vhodné. Nyní by se po úpravách mohly využít,“ říká Markéta Hlavicová, která pro firmy školky zařizuje.
Podle ní zákon hodně pomůže hlavně menším firmám, které budou mít třeba patero rodičů malých dětí.
Postavit školku by nedávalo smysl, zřídit dětskou skupinu ano.
„Větší firmy se budou moci rozhodnout, zda chtějí zabezpečit péči o více než 12 dětí – pak by se jim vyplatila firemní školka, či jim postačí dětská skupina do 12 dětí. Ta je pro ně samozřejmě výhodnější,“ dodává Hlavicová.
Také firma si totiž bude moci odečíst z daní náklady na provoz dětské skupiny. Kromě firem si skupinu mohou zřídit také úřady, radnice, neziskové organizace či vysoké školy. Podmínkou je nemít z ní zisk.
Proč vlastně zákon vznikl, když už nyní funguje tolik jiných zařízení mimo školky? Zastánci zákona zmiňovali hlavně pomoc pro rodiče a regulaci. Vyznat se v nabídce předškolní péče je podle nich složité.
„Máme tu různé miniškoličky, kluby, rodiče neměli šanci zjistit, jak dobrou péči v nich poskytují,“ míní předseda Asociace rané péče a výchovy Jan Schneider.
Paradoxem ovšem je, že právě tyto „kluby“ začaly masivně vznikat díky financím z evropských fondů. Stát je tedy nejdříve podpořil, ale nyní je chce regulovat. Mateřská centra, dětské kluby a lesní školky mají často více než 12 dětí a hygienické standardy pro klasickou školu nesplňují. Pro mnoho z nich by tak zákon byl likvidační. Peníze na přestavby nemají.
Po dlouhých vyjednáváních se včera poslanci dohodli na tom, že zákon neprodleně po jeho vstupu v platnost novelizují. Zařízení se pak budou registrovat jako dětské skupiny dobrovolně, nikoli povinně, jak stojí v zákoně nyní. Kdo nebude chtít být „zregulován“, může dál fungovat jako do teď. Nebude však moci využít daňových úlev.
Autor: Markéta Březinová, redaktorka MF DNES
Zdroj: MF Dnes, 5. 11. 2014
