Oprava náměstí, kde budou povinně pracovat i místní lidé, nebo třeba občerstvení do kanceláře, které budou připravovat lidé s hendikepem. I tak by v budoucnu mohlo vypadat zadávání veřejných zakázek.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová by do budoucna ráda prosadila, aby firmy žádající o zakázky státu a obcí povinně zaměstnávaly i určité procento lidí z evidence dlouhodobě nezaměstnaných či jiné „ohrožené skupiny“, třeba ženy po rodičovské či lidi s hendikepem.
„Když se někdo uchází o veřejné peníze, měl by se chovat i odpovědně vůči společnosti. Jde ale o to, pro jaký typ zakázek takové pravidlo aplikovat. Když vypisujete třeba zakázku na počítačové programy, těžko to podmíníte zaměstnáním určitého počtu lidí, protože jde o odborné věci,“ řekla včera regionálnímu Deníku ministryně Marksová.
Už dnes se takové sociálně a ekologicky citlivé veřejné zakázky vypisují na úrovni obcí a měst, jde třeba o Semily, Chomutov, Neratovice či Kladno. Funguje to jednoduše: třeba severočeský Most si v zakázce na úpravu veřejného prostranství podmínil, že vítězná firma na tuto práci zaměstná aspoň deset procent lidí z evidence úřadu práce.
Podobný model teď na centrální úrovni vymýšlí stát a začlenil by ho do nového zákona o veřejných zakázkách.
„Například větší stavební zakázky nebo zakázky na úklid jsou docela dobrým příkladem. Stejně tak třeba zakázky na občerstvení by mohly získávat firmy s hendikepovanými zaměstnanci nebo firmy nabízející zboží s certifikátem Fair Trade,“ vysvětluje Michaela Marksová.
Tématice odpovědných veřejných zakázek se věnuje obecně prospěšná společnost Nová ekonomika, která už v minulosti pro radnice zpracovala „návod“, jak postupovat. „Inspirací je hlavně Velká Británie, kde je radost pohledět na některé projekty,“ potvrzuje ředitelka Nové ekonomiky Leona Gergelová Šteigrová. Také ona zdůrazňuje, že je důležité nastavit přesné typy projektů, na které by se podmínka vztahovala.
„Nemá cenu, aby někdo vytahoval nezaměstnané z úřadů práce jen na jednotlivé zakázky, a když zakázka skončí, zase je propustí,“ apeluje Leona Šteigrová.
Systém by ale podle ní měl umožnit také to, aby se k zakázkám dostaly firmy podporující lokální zaměstnanost. To by uvítala i generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková.
„V případě samospráv je tento způsob výhodný pro všechny – obce a kraje získají na určitou dobu potřebné zaměstnance, a to i z řad vlastních obyvatel. Nebudou tedy odcházet z místa bydliště jinam za prací, ale naopak zůstanou a obce se nebudou vylidňovat,“ uvedla včera pro regionální Deník šéfka tuzemských úřadů práce.
I podmínka pro zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných je podle ní prospěšná.
Pro představu: V Česku je nyní skoro 140 tisíc osob, které jsou bez práce déle než rok. Úřady práce mají dobré zkušenosti i s tím, pokud tyto lidi využily „jen“ na veřejně prospěšné práce.
„Řada uchazečů mnohem snáz hledá nové zaměstnání a nezřídka zůstávají i na místě, na které je zaměstnavatelé, původně krátkodobě, přijali,“ potvrzuje Marie Bílková.
Jak ale upozorňuje makroekonom a rektor Bankovního institutu Pavel Mertlík, je nutné citlivě respektovat i zájmy firem.
„Je to v principu rozumný návrh. Spíše než stanovovat nějaké procento lidí, které musí firma zaměstnat, je lepší stanovit počet zaměstnanců na korunu veřejné zakázky. Určitě by ale měla existovat hranice pro malé firmy, aby se jich to netýkalo,“ uzavírá Pavel Mertlík.
Zdroj: Českobudějovický deník, 12. 6. 2014
