Po roce opět slétli se andělé do Měšťanské Besedy.….
V pátek 3. prosince, v rámci 2. společenského plesu sociálních služeb ANDĚL 2010, ocenilo město Plzeň již počtvrté v historii všechny, kteří v sociálních službách konají dobro výhradně z vlastní dobré vůle…. A tentokrát nejen je…..
Vedle zhruba dvou set dobrovolníků činných v sociálních službách, kteří z rukou primátora města Plzně Mgr. Martina Baxy převzali titul ANDĚL 2010, patřil slavnostní večer i pracovníkům v přímé péči: pečovatelkám, ošetřovatelkám a osobním asistentům, tedy jedněm z nejnáročnějších profesí a zdaleka ne společensky doceněných. Titul ANDĚLSKÉ RUCE 2010 si tak odneslo na dvě desítky pracovníků, které navrhli na ocenění jejich zaměstnavatelé: Městský ústav sociálních služeb v Plzni, Městská Charita a Domovinka.
Letošní ANDĚL 2010 přinesl ještě jednu novinku: otevřel pomyslnou ZLATOU ANDĚLSKOU SÍŇ, do které byla jako první ZLATÝ ANDĚL uvedena za celoživotní obětavou práci v pomoci potřebným a významný kvalitativní přínos v oblasti sociálních služeb držitelka rytířského řádu Sv. Silvestra paní Anna Srbová z Městské Charity Plzeň. Tomuto ZLATÉMU ANDĚLOVI vzdali vestoje díky všichni přítomní…. Potlesk nebral konce.
2. ples sociálních služeb byl vedle slavnostního ceremoniálu i prostorem pro společenskou zábavu, o níž se vedle „Satchma“ Petra Beneše postaral i Městský ústav sociálních služeb – Domácí péče, ale především organizátor akce Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně. Po loňském úspěchu Labutího jezera si tentokrát „sociálka“ nastudovala překvapení večera v divokém raperském stylu a opět dohnala přítomné k slzám…. Pochopitelně smíchu.
„Potkal jsem již spoustu andělů. Čästo na ulici, v lidském hemžení, najednou tu byli, podali mi ruku, rozřešili problém a zase zmizeli, aniž by čekali na poděkování. Nepřicházejí ani za peníze ani na objednávku.
Andělé jsou lidé, kteří vyzařují světlo. Kde jsou oni, tam je světlo a jasno.
Andělé jsou lidé, kteří dostali něco z původní rajské radosti, ale jsou to bytosti z masa a kostí, kteří jakýmsi neviditelným způsobem udržují svět v rovnováze. Skrze ně pociťujeme ono tajuplné dobro, které lidé chtějí dosáhnout, je v nich postižitelná láska, kterou by tě chtěli obejmout.
Máš problém, nemůžeš dál, nejde to? Už jsi hotov? Tu někdo, díky neviditelné anténě, dostane jakýsi tichý a naléhavý příkaz jit za tebou, pomoci tě, potěšit, ukázat řešení, dát ti radu, udělat rozhodný krok. Potom řekneš" Ty jsi anděl"....
Tma se prosvětlí, starost zmizela, život je zase plný jasu ... „
(Úryvek z knihy Phila Bosmanse „Štěstí je v Tobě“)
