Počet lidí, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých, prudce stoupá. Mnohé rodiny to těžko zvládají.
Je to sociální hrozba, která může tisícům rodin řádně zkomplikovat život.
Přes 80 tisíc nemocných seniorů je nyní v Česku každý den odkázáno na pomoc druhých - většinou ve vlastní rodině.
Ovšem sociologové varují: se stárnutím populace bude přibývat i lidí bez schopnosti se o sebe postarat. V roce 2030 už jich podle odhadů bude dvakrát víc než dnes: tedy zhruba 150 tisíc. „Je velkou otázkou, zda bude dostatek pečujících rodin, které se o ně postarají,“ upozorňuje na další problém sociolog Hynek Jeřábek. Jeho pochybnosti jsou namístě. Už nyní je pro asi pětinu pečujících rodin obtížné se se situací finančně vypořádat.
Proč? Nejenže stárne populace, ale posouvá se i věková hranice, kdy lidé mají děti. Jinými slovy: desítky tisíc lidí se denně starají o své nemohoucí rodiče, přitom souběžně pečují i o své nezletilé potomky. Sendvičová generace Rozmáhá se tak podle expertů fenomén zvaný „sendvičová generace“. Většinou se do pečovatelského kolotoče dostávají ženy, zpravidla kolem pětapadesáti let věku. „Přiznávám, že mě ta starost někdy zmáhá,“ svěřila se na internetu anonymně paní Věra, rozvedená matka dvou studujících synů.
Z nedávného průzkumu agentury ppm factum, který představila společnost Gender Studies, vyplývá, že ženy jako ona stráví dvojí péčí v průměru kolem 20 hodin týdně. A takové situace se pochopitelně negativně odrážejí i v zaměstnání. „Je to vlastně další půlúvazek, přičemž ten čas musí pečující osoby někde vzít. Buď ze svého osobního času, času, kdy by měly spát, nebo z práce,“ míní Michaela Sladká z občanského sdružení Život90. Z průzkumu vyplývá, že pečující ženy navzdory časové vytíženosti netouží po zkráceném úvazku, ale po zachování plného, ovšem s flexibilní pracovní dobou. Důvodem jsou peníze: při menším počtu odpracovaných hodin by měly nižší příjem. Pružnou pracovní dobu si ale dokáže zařídit málokdo. U lidí pracujících třeba ve vícesměnném provozu je to prakticky nemožné.
S tím, jak se daří skloubit dohromady práci s péčí o rodinu a nemohoucího seniora, je podle průzkumu ppm factum spokojeno jen třicet procent dotázaných žen. Zaměstnavatel má sice ze zákona povinnost k takovým okolnostem přihlédnout, ale jen pokud splnění požadavku nebrání „vážné provozní důvody“.
„Zaměstnavatel má povinnost zohlednit požadavek zaměstnankyně nebo zaměstnance pečující o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
Resort podle ní také podporuje zkrácené úvazky. Ovšem týká se to jen uchazečů o práci a je třeba splnit řadu podmínek.
„Úřad práce na místa s půlúvazky poskytuje firmám příspěvek až 12 tisíc korun na pracovníka a měsíc. Od letošního března do konce července takto podpořil téměř 1300 lidí. Podmínkou je, že musí jít o uchazeče z ohrožených skupin, tedy o absolventy, lidi starší 55 let, pracovníky s nízkou kvalifikací a matky s malými dětmi,“ vysvětluje Filipová s tím, že tito lidé musí být déle než rok v evidenci úřadu práce.
Podle sociologa Hynka Jeřábka by mohla situaci v rodinách, které se starají o seniory nebo o nesamostatné děti i seniory dohromady, pomoci institut pečovatelské dovolené. Jakási obdoba rodičovské či mateřské, která by zpravidla ženám-pečovatelkám zajistila, že budou mít možnost se vrátit zpět do práce.
Podle Michaely Sladké z občanského sdružení Život90 má stát dluh především v tom, že nijak finančně nepodporuje přímo rodinné příslušníky, kteří o seniora či jinou závislou osobu musí někdy i celodenně pečovat.
Zdroj: Lidové noviny
