Martinská 2, 301 00 Plzeň
Telefon: +420 378 033 351
Email: pomahajiciplzen@plzen.eu

Město představilo Analýzu prostorové segregace na území města Plzně

Vedení města Plzně a odborná veřejnost měly možnost v úterý 24. dubna seznámit se s unikátní studií, která byla zpracována v rámci projektu s názvem „Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Plzni“. Analýzu prostorové segregace na území města Plzně představil ve Sněmovním sále plzeňské radnice její autor, prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D., kterého s požadavkem na zpracování oslovil Odbor sociálních služeb MMP.

„Situaci v Plzni je nezbytné vnímat v kontextu Česka a jiných měst. Z měst, která se zúčastnila projektu „Pilotní ověření Metodiky identifikace lokalit rezidenční segregace v obcích ČR“ zpracovaného pro MPSV ČR a potřeby projektu „Sociální bydlení – metodická a informační podpora v oblasti sociálních agend, nemělo žádné na konci roku 2016 příznivější situaci než město Plzeň z hlediska podílu společně posuzovaných osob (1,51 %) na počtu obyvatel v porovnání s celým Českem (2,38 %)“, uvádí náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí Plzně Eva Herinková.

Cílem analýzy bylo vyhodnocení současné situace rezidenční segregace na území města Plzně pro potřeby plánování a realizace sociálního bydlení v Plzni. Analýza využila unikátní databáze poskytnuté MPSV ČR s informacemi o počtech osob pobírajících příspěvek na živobytí, respektive společně posuzovaných osob v podrobném územním členění za základní sídelní jednotky. Realizace samotného projektu Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Plzni se zaměřuje na poskytování sociální práce lidem, kteří mají snížené kompetence k bydlení a potřebují komplexní podporu sociálního pracovníka. V současné době je uzavřeno 28 nájemních smluv k sociálním bytům“, přibližuje Alena Hynková, vedoucí zmíněného odboru.

 „Analýza identifikovala skutečnosti, které byly z větší části zohledněny v Koncepci sociálního a dostupného bydlení statutárního města Plzně na roky 2016 – 2020 a bytová politika na ně již reagovala opatřeními přijatými v posledních třech letech“, vysvětluje radní města Plzně pro oblast bytové politiky David Šlouf, a dodává: „Z analýzy vyplynulo, že jednou z lokalit, která v současnosti představuje rezidenční čtvrť s nejvyšším podílem osob ohrožených sociálním vyloučením, je lokalita Zátiší. Jedná se o 23 polodřevěných domů se 4 byty v okolí ulice Kreuzmannova - Línská, postavené v padesátých letech 20. století. Kvalita bydlení má zde nízký standard. V současnosti je připraven projekt města Plzně na kompletní revitalizaci, spočívající v demolici stávajících a výstavby nových bytů, která může zcela změnit vývojovou trajektorii této lokality. V lokalitě město plánuje v rámci tří etap výstavbu 18 bytových domů až se 195 byty o velikostech 1+kk a 2+kk. V Zátiší kromě seniorů budou bydlet i samoživitelé a samoživitelky, oběti domácího násilí, zdravotně postižení nebo osoby, jež se o postižené starají, osoby odcházející z dětských domovů či pěstounské péče. Část bytového fondu bude vyčleněno jako startovací bydlení pro mladé rodiny. Vzhledem k tomu, že v této lokalitě je v současnosti vysoká koncentrace osob ohrožených sociálním vyloučením, byla tato lokalita vybrána od roku 2018 také pro působení asistentů prevence kriminality“.

„Ke konci září roku 2017 byla městem Plzní dokončena kompletní rekonstrukce bytového domu v Plachého ulici č. 42. V domě vzniklo celkem 13 bytových jednotek 1+1 a 1+kk.  V roce 2018 dojde k dokončení rekonstrukce dalších tří domů v Plachého ulici, kde vznikne 36 bytů 1+1 a 1+kk a komerční prostory v přízemí. U domů Plachého 44 a 46 dojde navíc k vybudování výtahu. Byty v těchto domech město nabídne seniorům, kteří se ocitli v bytové nouzi. V domě číslo 48 je počítáno s vybudováním dostupného bydlení, určeného především pro samoživitele s nízkými příjmy, rodiny pečující o postižené dítě a pro další občany,“ doplňuje Ing. Zdeněk Švarc, vedoucí Bytového odboru MMP.

Autor studie, prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D, působí na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a přednáší i na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Věnuje se výzkumu proměn měst a osídlení v kontextu globalizace a evropské integrace, urbanizačním procesům s důrazem na suburbanizaci, gentrifikaci a segregaci, trhu s nemovitostmi, bydlení a bytové politice a plánování rozvoje sídel. Je autorem a spoluautorem více než 70 odborných publikací.